Tajemství
Tajemství
žal v krvi své utopím.
Zmaten bojím se dnů,
jméno nikomu nepovím.
Noc upřímná se vleče,
dny příchuť splínu mají.
O milost prosím v kleče
a rty z vína pravdu sají.
V rukou kat má duši mou,
pacholci hranici chystají.
V duchu spěchám za tebou,
oči tvé spát mi nedají.
Tvé rty svírá krutý žal
oči prosí neříkej nic.
Tajemství jsem zachoval,
tvé jméno neřeknu už víc
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
... také jsem něco takového zažil ...>
chodil jsem do čtvrté třídy ... a ona na dvanáctiletku ...
..hrála v naší školní pohádce princeznu ... a já skřítka ..
měla v těch šatičkách rozkošná prsíčka .... a já ... pokud jsem byl blíže než tři metry ... tak jsem se strašně červenal ... užje to ... sakra dávno ..:-((
její jméno také neprozradím / není to tajemství ... pouze... skleróza../
22.11.2006 19:52:00 | HarryHH
U jóviše... Človíčku, Ty jsi fakt dobrej. :-))
Nějak se mi to u Tebe nastřádalo
dlouho jsem tu nebyla)
a koukám, že veselo je tu ale málo.
Vidím na Tvé duši černý stín,
tak doufám,
že je to jen podzimní splín.
Chlape, posílám Ti sluníčkové pohlazení :-))
14.11.2006 13:48:00 | Roko
Jako vždy krásná, mám hodně podobné pocity, tak jsem se do ní přímo vžila :-)
10.11.2006 09:28:00 | ona
Láska, tajná... bolí
Ztěží ji co zhojí
Svlékni ji do poledních paprsků
a pozvi třeba, třeba na zmrzku
Jen ať svět vidí!
A když má láska se za mě stydí?
Není to láska ale životní past,
která krade sama ze sebe část
pro rozplynutí ve tmě...
Proč?
Chci to? Chce mně???!!!
10.11.2006 08:52:00 | Levandule
Rty nevysloví nic, však tvá duše vážně křičí...
naštěstí ani noc nebývá bez konce a věřím, že jednou to jméno vyslovíš a budeš opět volný.
10.11.2006 08:44:00 | Navire
srdce mluví, mlčí ústa
na bílé zdi čára tlustá
tlustá čára, co vidět z dálky
to dětské nejsou malovánky
to otisk spreje co z duše tryská,
jméno, které číst lze zblízka
J.C.s
10.11.2006 08:27:00 | j.c.
Taky vplouvám...
kocábku jsem si pořídila...
snad něco hledám,
proto oči mžourám
a pádlo pevně ve svých rukou svírám...
Ha! Tady něco plave,
to je lahev od vína...
stopa je správná...
tak rychlost zvolna nabírám...
A už to vidím...
hranice postavená,
znám tenhle pohled...
(občas jsem na ní byla)
Tak něco mumlám...
možná, že zaklínání...
déšť z mraků padá...
a hladí...
tvoje spaní...
:o))
10.11.2006 07:54:00 | Cecilka