Osud

Venku hustá mlha...
Já piju silný čaj...
Hvězdná černá obloha...
Osude tak hraj!

Zažeň mě do kouta,
jak ty to umíš,
jak slepého kohouta,
když světem bloudíš!

Už křičím bolestí,
ta hra nemá děj,
přines mi poselství,
kdo je můj Darmoděj!

Lásku? Tu zabiju!
O to neměj strach.
A do dna si vypiju,
že jsem vlastně vrah...