O pravdě

Z rozbitého džbánku už nikdy neslepíš nádobu na vodu,
jsou chvíle, které nepřemůžeš,
ač se snažíš sebe víc.

Za pravdou se člověk honí
a když ji má tak se kloní,
Za humny však číhá strach,
který ji chce odebrat.

Ubráníš ji?
Jsi si jist?

Máchne křídly, spálí mosty,
tvé pravdy se rychle zhostí.
A ty můžeš věřit jen,
že to co bylo, nebyl sen.