Kobylka
Kobylka
Anotace: Štěstí s neštěstím... vše se pořád proplétá, štěstí s neštěstím - po dvojicích přilétá
to kůň radostně zaržál nad závěji
volám ji z daleka, v srdci divý rej,
tohle bylo to, o čem malý holky sněj!
Voňavá hříva, nastražené uši,
na mě se dívá, snad i něco tuší,
každý sval se té mé kobylce chvěje,
hyjé, hyjé, pojedeme na závěje!
Den, týden, měsíc: pryč je celý tok,
můj anděl má náhle tak tak těžký krok,
v srdci je žal a v srdci je radost,
že mé kobylce živý pupek narost.
Malé hříbátko, každým dnem ho čeká,
však mě to stále víc a víc leká,
znovu je sníh, zima a divný to chlad,
strach má i kobylka, i na ni už pad...
Stáj teplá je a do jejího ticha
najednou tak mocně kobylka vzdychá
lehá a vstává zas, box je jí malý,
pro oči nevidím, slzám se vzdaly.
Kobylka bojuje, mý srdce puká,
dala mi, královna, krásnýho kluka,
hříbě samotné bez matky se chvěje,
řehtá a skotačí, přes ty závěje.
Matka ne.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
To jehla: tohle nemělo být humorný... je to myšlený vážně. Je trochu jiná, než všechny ostatní, taky je věnovaná jednomu určitýmu koni... v tom humor není. a neměl být.
23.01.2007 07:50:00 | Julie Park Rock
Tos něco podobnýho slyšela ze TŘÍ SESTER? Chybí tu jen
kapička humoru.
14.01.2007 12:53:00 | jehlaspichlas
Huculy? Moment, tak to mě dost zajímá... jezdím na Cunkově, to je docela velká chovná farma huculů... můžeš napsat něco bližšího? Díky...
17.11.2006 22:50:00 | Julie Park Rock
Tahle je vážně krásná. A je mi líto toho konce...
G.P. dcera je Lucy1 zde na liter. Je jí 11 let. Jeho brácha má ranč a patří mezi ty, co zachraňují huculy.
Fandím Tvé lásce ke koním a taky se přidávám k názoru - nenahrazuj lidi žádným zvířetem. Jen rovnováha mezi obojím Ti může přinést bohaté uspokojení. Jsi člověk. A člověk=básník, hm to je voňavé, jako láska ke koním :-)
17.11.2006 22:29:00 | Levandule
Díky... někdy je problém skloubit víc věcí, ujasnit si ty zájmy, ale když člověk najde správnou míru, řekla bych, že si ty jednotlivý věci ještě víc užije a víc si jich váží. Děkuji za komentář.
(taky ještě hraju v kapele na kytaru :)
17.11.2006 21:28:00 | Julie Park Rock
Je to krásný a smutný - sám jsem byl u několika porodů i křtů, ale žádný naštěstí nebyl takhle smutněbolný. Přiznávám, že i když jsem taky takhle proskakoval závěje a cválal přes pole, přesto mám ke koním víc respektu. A tak nakonec koňaří můj brácha. A moje Lucka - dcera... Pro ní je to taky všechno - stáj, koně, vůně hnoje a to ostatní co k tomu patří. Zkrátka celý ranč. Ale přesto jsem jí varoval - pozor, abys nehledala všechnu lásku a porozumění jen u koní. K životu potřebuješ i lidi. Ale TY to víš, proto píšeš a čteš. A to je dobře ;-)
17.11.2006 19:12:00 | G.P.
Je to jedinej sen, za kterej jsem si doopravdy bojovala. Koně jsou to jediné, co mi ještě dodává odvahu jít dál. Jít dál, zapřít se a táhnout, ať je jakkoli, nevzdávat to. Kůń pak taky dostane odměnu...takže možná i já.
16.11.2006 17:19:00 | Julie Park Rock
koně...byly vždycky muj velekj sen, ale jako většina snů ani tenhle se nesplnil, proto Ti ho závidím(v nejlepším slova smylu)
16.11.2006 13:29:00 | Rozárenka