Když musíš do pekla...
Když musíš do pekla...
Mrtvá vosa
se mi válí na parapetu.
Ze rtů strach
živený každodenní bolestí
mi stírá
láska proteklá
do všech možných i nemožných
okamžiků, lidí,
kteří se mi včera zdáli
ještě tak cizí.
Sbírám drobky hlíny
roztroušené kolem vosy
a vracím je do květináče.
To chce klid a nohy v teple.
Pěchuji Ti hlínu k nohám,
ke kořenům,
chci abys rostla,
víš?
Mrtvá vosa se dál válí na parapetu.
Otevřeli jsme peklo.
Ale já se vědomě dívám
do Tvé zelené náruče…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Kdo neprožil ... neví ... co všechno se dá vydržet ..
co všechno člověk musí překonat ... aby znovu uvěřil
12.12.2006 19:33:00 | HarryHH
Hodně pocitové, bolestné, ale růžové dny nastaly ... vím, že to musí být, tedy bylo těžké, neptám se na okolnoti, to mi nepřísluší, su jen ráda, že opět záříš, Levandulko.
23.11.2006 11:39:00 | NikitaNikaT.
Levandulko voňavá, tam kde jsou dva není žádné peklo.Je jen starost, která vás ještě více přiblíží sama sobě.
Báseň je nádherná, ale to chce klid a nohy v teple ji půlí a nabourává.
Prostě mi to nesedí.
Mávám na dálku.
Čauky.
20.11.2006 20:36:00 | kouzelníček
Peklo se na dlouho otevírat nedá,
uniká totiž teplo..a to je nutí
zase ho zavřít..
byť dost hlasitým dveří zabouchnutím.
20.11.2006 19:09:00 | Mourek
... ten konec, levandulko, ten konec je veselej ... zelená náruč ... ne vše končí špatně !!!
20.11.2006 14:18:00 | Alci
Je to ... no, jak to říct ... reakce na večerní seznámení? Nebo překvapivá odhalení? Nebo dnešní rozhovor? Jak Tě znám, všechno dohromady a ještě něco navíc. Budu Ti muset zavolat... :-)
20.11.2006 13:35:00 | G.P.
Už jsem ti to tolikrát psala, to o síle, kterou ti posílám. Tak znovu a znovu. Neboj, mám kde brát, Ty jen přijímej, Levandulko.
Já mám na parapetu sluníčka sedmitečný, jsou přes zimu mezi okny, a hejbají se :)
20.11.2006 13:21:00 | Koprtinka
...do pekla je nejlíp jít
s plnou nůší byliní...
...čerti, ti jsou po něm jako diví...
...a pak neví, čím by se ti odvděčili...
;o)))
20.11.2006 13:20:00 | Cecilka