Nemám rád

Věnováno Vladimíru Vysockému

Nemám rád, když se někdo zlije,
nebo když maj se zvěrstva dít.
Též když pod slovem demokracie
chtěj živnostníky vyhladit.

Nemám rád žerty z televize
a ani zprávy večerní,
a ani hráče, kteří v lize
jsou svému týmu nevěrní.

Vadí mi pláč a nářek ženy,
vadí mi srdce bez lásky.
Nemám rád, když zvyšují ceny,
nemám rád z plastu pomlázky.

Nemám rád typy rozhovorů,
v kterých se stojí na místě.
Nemám rád svahy šedých borů,
či když se hraje nečistě.

Nemám rád vymývače duší,
nemám rád maso z konzervy,
nemám rád lidi, co mě ruší,
či ty, co mi jdou na nervy.

Nesnáším neautorské články,
či tisky plné komerce,
nemám rád na dívce copánky,
jež utkány jsou z koberce.

Nemám rád útok bez příčiny,
nemám rád knížky bez děje,
nemám rád srdcervoucí činy,
ve kterých chybí naděje.

Nemám rád narkotické látky,
soud, jež se právém neřídí.
Nemám rád to, když hledím zpátky,
a útes vráží do přídi.

Nemám rád lži, rovněž zákazy,
úsměv, jenž musí malovat,
nemám rád ty, co lámou vazy,
a říkaj, že chtěj milovat.

Nemám rád oči plné něhy,
když v hrudi kámen tvrdý je.
Nemám rád načernalé sněhy,
nemám rád boty z Asie.

Nesnáším vykradače hrobů,
nemám rád mléko bez data,
či ty, jež pomlouvají dobu,
v níž žili si jak prasata.

Nemám rád zbraně v rukou dětí,
jimž v břiše kručí krutě hlad.
To vše ve svých skoro dvaceti,
vážení, nemám vůbec rád!