Jediná slza

Jediná slza - a zapomněla na všechny úsměvy.

Zaslepená jeho vinou běžela vstříc šípům,
z luku v jeho dlaních zkrápěných touhou
zraňovat.
I podlehla hrotům dávných dnů
a bezmocná lehkost jejího bytí
odlétla kamsi do prázdna,
a brána chvil, co na ní vyčkávala

se zavírá.