Vaalkaa

Válka a neutichající bouře,
od krve na zemi je louže.
Hromada mrtvích hnijících těl,
kdysy tady strašný zvuk sirény zněl.
Smrtka a její krvavá kosa,
svět zničen byl dřív než padla rosa.
Děti ted místo hraček mají zbraně,
a rodiče je ženou se křikem dětí na ně!
Mrtvé děti a Plačící matky,
utiráj krev mrtvích do špinavé látky.
Těla jsou hromadně spalováná,
boží jmena jsou zvolavaná.
Lidé maj tu drzost žádat bohy aby chranili jejich duši,
ale bohové jsou nahněvaní a to žadný člověk netuší.
Ted lidé vzpominají na krasné a klidné dny,
ted už jsou to jen sny.
Zničily vše co radi měly,
ale lidi chtiví ještě více chtěli.
Lidé chtěli víc než měli,
na moci a slávě všichni lpěly.
Všichní chtěly stalé víc věcí,
ale k životu je potřeba lasky přeci.
Lidé se ted utápěj ve špíně a blátě,
nebýt chtivosti měly bysme se zlatě.