Vstříc světlým zítřkům

Jsme každý na své pozici,
úspěšní, ba i bídníci,
kráčíme v jednom zástupu,
přijmout tu svoji potupu.

Jsme zařazeni na místě
a připraveni, ó zajisté,
spoutané ruce za zády
a nevybočit ze řady.

Už není prostor pro snílky,
hned jak tě vyndají z postýlky,
tumáš stejnokroj a pravidla,
jen na povel otevři mluvidla.

Jeden jak druhý, celý svět,
naučen splnit a to hned
úkol svůj, svoje poslání,
už to máš vyryto na dlani.

Rady si nech sám pro sebe,
nebo dál půjdem bez tebe,
neposlušnost se potrestá,
podívej jak šlape nevěsta.

Třeba tě něco naučí,
přes trní a přes bodláčí,
prolezeš s úsměvem na líci.
Tak už se zařaď, zajíci.