Sebevražda

Sebevražda
Snaží se být normální,
před kámoši moderní.
Tréma ji však svírá
ona je přece jiná!

Neumí se smát,
musí pořád lhát,
na něco si hrát.

Do svých lží se zamotává
sama sebe obelhává.
Chce se partě vyrovnat.
kouřit, chlastat, fetovat.

Nemá jiné kamarády,
kteří by jí měli rádi.
Doma má problémy,
tak je řeší drogami.

Ve třídě s ní nemluví,
učitelky jí pomuví.
Do školy se neučí,
zkoušením jí vždy mučí.

Raději na dízu jde,
tam se pěkně vožere.
Tím si chce dokázat,
že není srab
a bude se sama rozhodovat.

V duši taková není
kvůli okolí se mění.
Po fetu jí není veselo,
jak si okolí vždy myslelo.
Má po tom deprese
a pocit, že to nesnese.
Má chuť se podřezat,
když jí nikdo nemá rád.

spolužáci jí odsuzují,
malé děti se jí bojí.

Nepřemýšlí ani chvíli,
žiletkou si podřeže žíly.
Krev jí z rány tryská,
už teď se jí stýská.

Svojí šanci měla
a takhle jí ztratila.
Nepoznala lásku,
neví co je milovat,
umí jenom nadvat.

Bez lítosti tu teď sedí,
do zrcadla hledí,
Z ruky jí krev stříká,
kdosi jí něco říká.

Slyší hluk kolem sebe,
ale vše je strašně vzdálené.
Zdá se jí že usíná,
nic kolem sebe už nevnímá...