Obrana

Vyzvánějí těžké zvony,
varují nás od pohromy.
V dálce slyšet hvízdot střel,
bzukot kulek z roje včel.
Ze strachu se rodí činy,
už nechceš být ponížený,
bereš pušku do svých dlaní,
a svou zemi pevně bráníš.

Pevně svíráš svoji pušku,
střežíš oko vidíš mušku,
v dálce vidíš temný stín,
v očích strach a v mozku splín.
Klepot srdce, vlhké dlaně,
těšíš se až vlítneš na ně.
Teď poznají tvoji sílu,
když nedovedou žíti v míru.

A pak v potu, v kapkách krve,
vidíš prvně nepřátele,
oči mají plné strachu, viny,
tak se drž pevně svojí karabiny,
aby neprošli přes tvé opevnění,
a padli svojí tváří k zemi
jejich rodinám se život změní,
a pohřbeni budou na cizím území.