Oběšenec
Oběšenec se tiše na svém laně houpá
a mně zas nové ráno začíná.
Jen ty jsi na slovíčko skoupá,
prý důvěra už zahnívá.
Což takhle skočit do putiky a trochu si jí nakoupit,
rány zalít alkoholem - z bolesti se vykroutit.
Zas mně to nové ráno začíná,
našeptává mi ten starý hlas:
„Teď rychle vstaneš z beznaděje,povolný kurvám světa zas“!
Teď jako kostky ve stavebnici,smysl všemu ubývá.
Život je zamčen na petlici
...a času mu moc nezbývá.
Komentáře (0)