Přítel

Bezedná jáma,
temná jak noc,
temná jak pravda,
když ptám se 'proč?'.
Temná a bezedná,
jak duše má.
Nemluví. Nepláče.
Všude jen tma.
V hlavě mi skáče
myšlenka přes myšlenku...
Na co furt čekat?
Proč stojíš venku?
Plavat v té tmě.
Plavat v té prázdnotě.
Nemuset žít,
dát sbohem samotě.
Nemyslet. Nevnímat.
Prostě jen plout.
Zbavit se citu,
zbavit se pout.
...
Jako blesk z nebe spatřím Tvou tvář,
temnotu prosvítí úsměvu zář.
Poslední pohled a potom odcházím.
Přítel je ten, kdo pomůže v nesnázích.