Dál a dál

Z dálky zní klapot kráčících nohou.
Můžem jen hádat, kam asi šlapou.
Třeba jdou do pekla, třeba jdou do ráje.
Když uši nastražím, slyším je vyprávět.

Vypráví příběh šťastného života.
Ten se však zhroutil a zbyla jen samota...
Všechno to zmizelo, odešlo pryč,
bolí to víc, než když šlehne bič.

Vyprahla láska, touha se propadla,
štěstí se ztratilo a krása uvadla.
Zůstalo prázdno, jen černé nic,
brána se zavřela a není klíč.

Nikdy se nevrátí zpátky ten čas.
na tváři zbylo jen pár černých řas.
Už žádné slzy, ze smíchu, z pláče,
zbyly jen nohy, co musí dál kráčet.

Kráčejí bez pauzy, stále jen šlapou,
stále se střídají. Levá za pravou.