Dávám Ti 100 a dal bych i víc....vystihla jsi to, co já cítím , ale teď nejsem schopen dát dohromady ani jednu sloku....chtěl bych najít cestu posetou okvětními lístky a šel vstříc veselému životu, ale nějak mě to zatím strhává na pochmurnou cestu plnou děr a velkých kamenu, kde je všude kolem jen černá tma, ikdyž vdálce prosvítá světlo, pro mě je ještě daleko.....Díky :-))
02.12.2006 22:34:00 | padre
.... s tvou kapkou vína naděje ... čekám na okvětní lístky květů jabloní ...
aby zase zjara skrášlily cestu té ... co mě na mé cestě provází ..
29.11.2006 13:36:00 | HarryHH
Křídla, nesou mojí duši... Lítání v rajskejch zahradách... (to není ze mě,to je písnička)
28.11.2006 22:38:00 | Koprtinka
I když v práci, i když v hluku tiskárny, štěbetavé účetní, projíždějících aut pod okny - stejně při čtení tvých básní nevnímám nic jiného než tvá slova. Dělám to pro své dobro.
Roboti vitamínově radí - KiWi Si vem
28.11.2006 14:48:00 | smudlinek
Jééé tahle je fakt krásná, fakt jsi vyjádřila to co jsem chtěla už mockrát říct..
28.11.2006 14:32:00 | Bajík
Levandulko,
není v duši dobré dálnici mít.
Provoz nech ihned zastavit .
(na semaforu svítí červená),
plechovky musí v řadě stát.
K jabloním v klidu můžeš přivonět
veškerý smog pak z duše vyvětrat...
I Maďaři souhlasí - sia (ochrana proti robotům)
28.11.2006 14:23:00 | Mourek