zkoušel jsem být sám sobě prospektorem však místo zlatých nugetů našel jsem antracit.
12.09.2007 19:58:00 | černočerný
... prostě jen tak jít životem ....
protože život je cesta ..... a zároveň ... cíl ...
Jít a zanechat po sobě stopu .. prošel jsem tudy .. Passo por aqui
od dětských capáčků .... až po papírové boty které obujeme naposled ..
12.12.2006 19:30:00 | HarryHH
Ano, jsi plná prožitků, plná zážitků, plná emocí.
Vkládáš to do básní a je to z nich cítit.
Přeji krásný den.
07.12.2006 22:50:00 | kouzelníček
mluví sama a sebe..jen doufám, že ta pěšinka o šířce jen JEDNÉ boty nebyla příliš dlohá, než jsi našla svou lásku...
06.12.2006 18:11:00 | Bajík
Tohle dílko je hodně silné, něco jsem si v něm představila a jako bych si projela malý děj, svého "snad" osudu ...
02.12.2006 14:38:00 | NikitaNikaT.
Je to obdivuhodné jak posuzuješ svůj život.Jakými obrazy -šlápotami.Hézké.
30.11.2006 16:49:00 | s.e.n
Tady se ťape...
a vůně šíří do daleka...
omamně krásná
a pohádková...
z tvého světa...
:o)
30.11.2006 11:02:00 | Cecilka
Už zase čtu ty Tvoje klikyháky - ještě, že jsem tlumočník Tvého vesmíru :-)
30.11.2006 09:28:00 | G.P.
je dobré znát směr svých cest...
30.11.2006 09:25:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Po první strofě jsem se trochu leknul, že to bude zase nějaká kolovrátková oničembáseň, ale pak se to hodně dobře rozjelo a na druhé přečtení musím říct...velmi dobrá.
30.11.2006 09:06:00 | CorrimsonTom