Bez nálady několik dní

Proč se každé ráno mračíš
a přimhouřeným očím zastíráš jejich krásu?
Ptávala se mě máma,
dost už uplynulo času.

Pokaboněné obočí,
škvírky, z kterých unikal chlad.
Jen se ptej, mámo,
já mračit se budu furt,
dokud budeš pořád doma řvát.

Že lidi se udávaj
a soused nemůže přijít sousedovi na jméno,
nahlásit policajtům špatné stání,
je doménou.

Kdyby ses vzbudila z toho komunismu,
co už dávno není,
přišly by ti tyhle sviňárny přirozený.

Víš, když se už několik dní vracím
a ty tam neschopná plnit úlohu domácnosti
jenom hulákáš tou ránou, která nelze zašít,
pak se nediv, že se každé ráno musím mračit.

Oči přimhouřené,
obočí do mohutného oblouku,
místo pozdravu a úsměvu,
doufám,mámo, že ti se stížnostmi
půjdou na úřadě na ruku.