...taky jsem ráda, že mám čoklíka vedle sebe...sice to není vlk, ale náturou je podobný... :-)))
30.11.2006 17:30:00 | isisleo
Hmm....tak to je smůla, do vánoc mám všechny víkendy pracovní. Snad něco po novým roce.
Jasně že bez vlka :))
30.11.2006 15:24:00 | Mácha
Tak toto poznám. Našu Aju sme doniesli pred 6rokmi, akurát, keď mi diagnostikovali nádor, a nebyť jej, neviem ako by som to znášala. Keď videla, že mi je zle, ľahla si vedľa mňa a akoby brala to zlé na seba. Musela som s ňou chodiť von, tak som sa dostala aj medzi ľudí, a nepozerala som doma na 4 steny. A bola mi verná spolutrpiteľka aj po operácii aj počas ročnej maródky. Proste - pomohla veľmi.
30.11.2006 15:23:00 | vierka1
Tiše spí vedle tebe
a sám na sebe zkouší
všechen tvůj smutek brát...
to, co tě chladí,
zkouší tak, jak dokáže, prohřívat...
Je rád,
že tě má...
jste dva...
:o)
30.11.2006 13:04:00 | Cecilka
... hladím stejně vášnivě kocoura...
...... občas mi sekne tlapkou do kůže ......
... a jeho krev stéká hladkou říčkou po ruce ...
... stejně ho miluji ... a pokouším ..
... a vím ... že každý víkend na chalupě ...
.... čeká ...
... jo není to kocour, ale sysel ...
.... sežral mi celý rozpočet...
..... teda jsem mu ho dopřála....
... říkám mu mouradlo ... a on na to slyší ...
.... odpoví mi dlouhým táhlým mňauuuuuuu ...
.... a pak mi vleze do postele.. a přede a přede a přede a já vrním nad jeho pokorou ...
30.11.2006 12:35:00 | Marcella
...a jsem, že jsi se mnou...
nechybí Ti tam slovíčko? (třeba rád, šťastný, nebo...?)
30.11.2006 12:32:00 | G.P.