Pravda jednoho

Představ si život, hladký jak led.
Uchop své bytí, jež mrazem tě pálí.
Polož si otázku, co je teď svět,
V němž lidskost chudobou býti má.

Člověk, člověku hyenou, katem,
Hlavu svou na oltář položit máš.
Radost se vyvážit dá jenom zlatem,
Prospektor radosti, lidská je zášť.

Tikot hodin předvídá noc,
Chladnou a temnou, lidskou a zlou,
Hledá peníze, slávu a moc,
Umrzne v kleče, na kolenou.

Zrcadlem poznání nevidí sebe,
Odraz jen předstírá, myšlenky lež,
Pomalu ztrácí se důvěra v nebe,
Seber se, povstaň, vyskoč a běž.