Holubice

Prolétla bílá holubice
nad plamenem rudé svíce
a dotkla se mého srdce
něžná peruť holubice.

Omámila na měsíce
vůně téhle holubice
smysly mé..
ne naposled, však poprvé.

Však ožeh' plamen rudé svíce
křídla něžné holubice
a ač byla zčernalá,
neustále létala.

Však létání ji unavilo
a co jiného ji zbylo,
než na chvíli usednout,
aby mohla se zas prolétnout.

Však vyčíh' si bílou holubici
dvakrát větší dravec.
Při náletu zhasil svíci,
obou životů byl konec.

Tak jak něžnost holubice,
tak i světlo rudé svíce
zmařil dravcův hlad.
Mě obklopila tma- a chlad.