Zlomené sbírky sladkých úsměvů
Zlomené sbírky sladkých úsměvů
Anotace: Jak snadno přijít může o tebe, ten co včera ještě pod balkónem postával a růže do srdcí hluboko zarýval.....po roce uvidí i to, co dřív vidět nechtěl....Láska, co je samozřejmá nyní, po roce zevzácní....tak to bývá....aspoň v této básni...:-D
Blahodárný večer a jeho jemná vůně
září na tvé mrazem zrůžovělé líci
- nepopsatelně -
snad jako střípek, co uvízl v paměti
- pouhý okamžik z klinických smrtí
Září tak omamně tvůj půvab
ve světlech z luceren sílící.
To nezměníš - to neřeší to,
co chtěl ti dávno říct.
- zazáříš -
Cítil něco zvláštního
- něco nepoznatelného z dnešních světů
- něco víc -
tu nevinnost kvetoucí ze rtů,
když se směješ, když nad něčím obyčejným
neobvykle přemýšlíš,
když ze všech koutů
ženeš stádo blankytných oveček
- když záříš -
a on - bystrozraký - oslněn tvou krásou
náhle pocítil slepotu.
To už nezměníš - to neřeší to,
co dávno chtěl ti říct.
Že tě vlastně nikdy nechtěl ztratit,
že tehdy nechtěl vidět víc.
září na tvé mrazem zrůžovělé líci
- nepopsatelně -
snad jako střípek, co uvízl v paměti
- pouhý okamžik z klinických smrtí
Září tak omamně tvůj půvab
ve světlech z luceren sílící.
To nezměníš - to neřeší to,
co chtěl ti dávno říct.
- zazáříš -
Cítil něco zvláštního
- něco nepoznatelného z dnešních světů
- něco víc -
tu nevinnost kvetoucí ze rtů,
když se směješ, když nad něčím obyčejným
neobvykle přemýšlíš,
když ze všech koutů
ženeš stádo blankytných oveček
- když záříš -
a on - bystrozraký - oslněn tvou krásou
náhle pocítil slepotu.
To už nezměníš - to neřeší to,
co dávno chtěl ti říct.
Že tě vlastně nikdy nechtěl ztratit,
že tehdy nechtěl vidět víc.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.