7. balada na smrt

představ si město z cukru
a v něm kyselou okurku
představ si město barvy okru
a v něm modrou postavu
ležet na boku

nemá sílu vstát
tiše vzdychá do hluku okolí
byla motýl připravený létat
však nyní jen krvavé rány na zádech
ji bolí

pozvolna ztrácí síly
nikdo si jí nevšímá
té polomrtvé noční víly
pořezané a spálené
co milovala člověka

leží tam v louži krvavé
spoutaná a bezmocná
jako smítko prchavé
nevinná
přesto trestaná

nikdo už ji nenajde
neutiší její žal
temná postava odejde pryč
ano jsem to jsem já co jako vrah
ji život vzal