Víla

Minulost je pro mne budoucností

a

Budoucnost mou minulostí,
každý večer,když pokornější uléhám

Nikdy ve spánku nejsem ale sám,
chodí tam za mnou moje malá víla,
co víčka mi zatlačí,pohladí,zazpívá

Často mne i provoněnou loukou provede
a květy sbírá z trávy zelené

Má sladká láska,můj andílek

Rovná mi v hlavě zástup znavených vzpomínek
a ruce k nebi vzpíná,
pak jen zlý hlas jí napovídá
„JSI JINÁ“
„JSI JINÁ“
Jsi proradná a falešná!
majetnická,netečná,milence máš od hlíny

Teď někde na druhém konci světa míhá se černá silueta,
do nicoty se propadá

Nic než DEJAVÚ,to mne teď napadá
Stejně jsi ale pro mne víla,
která vždycky byla milá,krásná a laskavá