Milenka téhle noci - šance

... a spalující žár a touha
pro něj slast, však pro ni zhouba
když uvadá po ránu..

Tváře v dlaních,
nad ledovým čajem skoro usíná
a zhasíná..

v mysli ticho noci,
kdy noční šat
jí vysvlékal
již druhý krát

Sama v městě cizím
teď..
sama s pláčem
ztrácí se a mizí..

tam, kde lehké kroky
velkých žen...

Milenka téhle noci
jihne v dlouhém objetí
a šeptem prosí..

Proč k ránu pláče
tedy?
Jak bludné ptáče
v šedých ulicích..

Na dlážděných pomnících..

se všude třpytí,
zlatě svítí
její jméno

Krajem zítřků,
mísících se
s hořkou chutí sladkých snů
a polámaných příších dnů..

jen klopýtá..

když tramvaj ozve se a zacinká

Otevřené město dokořán
probudí tvůj den
jak na poplach.

Cizí host
krouží kolem strachu,
špička boty v prachu..

Ten cizí host, ta dívka smylná
ve všech krocích takřka mylná!

Jenž slzu svoji nosí
a rosí..

pomačkaný šál

Mží se oči a topí,
se v pohledu do dálky,
kterým koupí..

zpět roztoužený sen,
dřív než začne den,

když odvrací svou tvář..