Zelený král

Čas utíká pozpátku,
cesta vrací se
třikrát zpět,
prožívám svou pohádku,
však se špatným koncem,
má jich pět.
Ztuhlé tělo
v křečích se zmítá,
víčka bez ustání padají,
bojuju s nimi,
snažím se,
však říci si nedají.
Vyskytuju se
v divném prostoru,
nechápu,
co se to vlastně děje,
jakoby věci padaly nahoru,
já si jen říkám,
kam to se mnou spěje?
Nevnímám, lidi kolem sebe,
ani nevím,
kde beru sílu jít dál,
jako bych nebyla ve vlastním těle,
jsem zelený,
halucinogenní král...