Samota

Jako kůl v plotě,
cítí se kamínek v botě.
Samota je trest či sen?
Umí vítat nový den?

Jako anděl bez křídel,
cítí se jak nesplněný sen.
Samota je beznadějná,
pro každého stále stejná.

Jako růže bez trní,
cítí se pták bez zrní.
Samota je prázdná hra,
bez hráčů, bezedná.

Jako přátelství bez důvěry,
cítí se člověk věřící na pověry.
Samota je zlo,
ze kterého dělá se mi mdlo.

Jako láska bez objetí,
umírá člověk na dojetí.
Samota je velká mrcha,
ze kterého srdce puká.