Prameny řeky života ...
Prameny řeky života ...
život z tebe saje,
V polštářích sněhových
vědomí s myšlenkou si hraje
Přeložit ruce vedví
a prorazit ten led,
se malým jako úkol jeví
.. zdálky, a napohled
Nikdo to ale neví,
a trpký med
ten tělu neuleví,
když už je svázal
chladný led
Bez lásky otrávený zob a lepidlo
a dobré bydlo z ráje
to ptáka v ledu drží za křídlo
když propás‘ odlet v teplé kraje
Nemůžeš soudit nerozumně
toho kdo touze uvěřil,
Kdo sám sobě ptačí křídlo utne
s důvěrou ....
že ještě jednou na pár chvil,
uvidí prameny téhle řeky smutné
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Jen ten, kdo se v básni schová, ví, jak ovoce je sladkotrpké, slzy slané a smích sladký. Ví to. Znova, znova, znova, znova.
12.12.2006 22:05:00 | Petr Miroslav
Báseň je jedna z nejlepších cos napsal-podle mého mínění.Jenže obsahem taková,až srdce zabolí.
K pramenu se lze vrátit a určitě se o to alespoň pokusit.Musí člověk umět odpouštět a nebát se.
Ani nevíš,jak ti rozumím.
Dík za komentáře.Potěšil mě tvůj zájem.Toho Thákura budu mít asi zítra. Pak ti napíšu pár řádků.
12.12.2006 21:22:00 | s.e.n
No, nevím, jestli bude Jonáš rád...
...ale báseň je to dobrá...to musím uznat...jen nesouhlasím, ale to je zase můj problém... víš, vždycky jsou tu dva...dva pohledy, dva ptáci...dva...
víš, kdybys nenapsal tu ,,pro rybičku"...možná bych ti i uvěřila ...to zlámaný křídlo, otrávený zob i lepidlo...jenže sčítat se bude jindy a jinak, milý Harry...
12.12.2006 19:42:00 | no
Marcelko, ... tohleto jsem řešil .... před lety ...
a ještě nějaké jedy doznívají ...
Ale jeden ze sobotních "Jonášů" to má docela ... jako čerstvý problém ...
to bylo takový ... dvojosobový ...
Víš .. ?? A díky, nabídku beru ...
/ jsi zlatíčko, .. !! /
12.12.2006 16:57:00 | HarryHH
... tohle Jindro nemůžu komentovat ...
... odpusť ... snad kdybych Tě neviděla ...
... zůstal mi kousek Tvého pohledu ...
... na větvičce hypotalamu ...
... Vem si Elču a tu malou její uličnici do auta a to upřímně kdykoli ... Hvězda ... Opat a porozumění ...
12.12.2006 12:17:00 | Marcella
Jako kdybych to všechno viděl. Promítlo se mi to na čelo a rozvibrovalo. Naprosto skvělý, ty (ne)Básníku!
12.12.2006 08:53:00 | smudlinek
...:) ...k pramenům života se vrátit přeci jde ... tedy samo,že ne tvého ... jen nového ...tak se snaž ...vždyť to znáš ...
...:) ...
12.12.2006 07:24:00 | WhiteSkull
Kdo knoflík na kabátě utne,
otevřeně bojuje proti noci,
když rukávy pohltí večery smutné
a límec příjde vypomoci.
V KRKU SKRÝVÁ VÝKŘIK
Zahalí se v symfonii
když noty opadaly z prsou
a nehty svírají agónii,
nahota hltá přeludy pusou.
Fuuha, nějak na mě leze zima...
12.12.2006 00:33:00 | Bajík