Mé srdce už nechce bít.
Nechce jít dál,
duše umírá.
Jak dlouho ji ještě
bude tížit žal?
Smutek svírá mé tělo,
tak bolestný a samoty hodný.
Užírá mě zevnitř.
Ta zrůda ve mně,
mě ničí.
Nemohu se přeci pořád ohánět slovy.
Jen těmi trapnými,
bezvýznamnými slovy.
Opakujícími se stále dokola.
Musím začít jednat.
Buď se toho zbavit- napořád.
Nebo začít milovat.
Třetí možnost však láká mě méně-
že srdce přestane mi bít
a Anděl nabídne mi rámě.