Kde jsi ? Sedím na měsíci

Na měsíci

jedno prázdné místo

a slečna, jež přečkala čas

sedávali tam dva vždy o neděli

najednou pusto

jakoby důlek proseděli

a propadli se na zem

mlhovinou z nekonečna

jak dravý orel a zvadlý květ

bez dechu zrozeni stínem

a jenom bledá slečna

vrací se stále s bílým koněm,

aby pochopila,

že bez slunce neuvidí stínu

a že jsou dva různé světy

zmatené vládou soumraků

nesené tichem několika léty

nikdo neví kam

a někdo je spojil pevně zády k sobě

pro dalších tisíc životů

aby se nikdy nepoznali

ale své teplo sdíleli