Ta druhá

Tichý hlas větru

Šeptá mi ukolébavku,

Jen o Tobě.

Vysněný princ,

Tak vzdálený ode mě.

Přesto tu někde je.

Snad jen,

Uvnitř mé hlavy.

A plameny touhy hoří

Čím dál víc.

Ani sklenice vody

Neuhasí ten žár ve mně.

Jsem  jako plamen na rozbouřené

Řece, co neuklidní nic.

Přestat na Tě myslet,

Jde to z tuha.

Sakra, vylez ven!

Nebuď srab.

Přijď si pro mě,

Nechci být

Vždy

Jen

Ta

Druhá.