V chatě jako po vymření
V chatě jako po vymření
dědovi (1906-1989)
I.
Slunce jako kladka
spouštělo
provazy vedra do oken
a já poslouchal
jak z tebe
mluví pozdní stromy.
Z těch odpolední na verandě
zbyla fermež začpělá do tvých košil
ve vyvrzaném kredenci,
jako by pach mohl mít knoflíčky
a rozepnout se popaměti.
II.
Prolistovaný štůsek
Světů v obrazech proložených prachem,
pár lejster, inkoustová tužka,
tvoje fotka:
pavučiny si osobují
nárok na tvé vlasy.
Kdosi vzal moje oči,
obrátil je dovnitř
a vysypal.
Přečteno 262x
Tipy 4
Poslední tipující: Já Esther Ruth, Veru

Komentáře (2)

Komentujících (2)