Svět už není pomerančový jako dřív..

Neměl zdání o lidském bytí,
a hvězdy mu padaly do dlaní
hřešili jsme, viníci Caesarovi,
když nám hvězdný prach řasy rosil
A ty jsi zářila galaxiemi skrz na skrz,
jako světluška zbloudilá po nocích,
Neměl zdání, o jejím okouzlením,
co ústy vyřkla, tomu podlehl
A komet zpěvy ustavičné ódy pěly
od přílivu k tanci,
vlasy jí hrály nedostupná
a on se rozpačitě topil v jejím úžasu
jako poprvé když ji uviděl -
zamiloval se.