Už nemám strach se bát, když třesou se mi nohy,
už nemám strach se bát, vždyť pro ten strach mám vlohy.
Už nemám strach se bát, já lžu si sama sobě,
Už nemám strach se bát, tak sejdeme se v hrobě.
Už nemám strach se bát, se snažím nahlas křičet,
Však v hrdle tone hlas, tvůj pohled má moc biče,
Já už se nebojím, se snažím marně říci,
nelze ti vzdorovat a vzduch mi ztěžkl v plicích.
Už nemám strach tu stát, ta lež jak ten fakt zebe,
pravda, já nemám strach, já mám strach jenom z tebe.
Nemám strach z ničeho, to jen, když ty jsi tady,
mám strach mít z tebe strach a nevím si s tím rady.
Až budeš zase zlá, a já budu zas plakat,
zas probudím tvůj vztek, dřív než bude smrákat.
„Já už se nebojím,“ chci vštípit k podvědomí,
a toužím odsud pryč, to nejde popsat slovy…