Naposled

Naposled

 

 

 

Bylo to možná naposled,

snad mělo to tak být.

Neměním schválně slovosled,

jen v duši cítím klid.

 

S pokorou, hlavu svěšenou,

uznávám svoji chybu,

měla jsem býti vznešenou

a zatím - se tu hýbu .

 

Jsem aktivní a k smíchu?

Takhle se žena nesmí chovat?

Řvu nahlas v lesním tichu,

dlouho ti budu do snů klovat.

 
Autor nejsembásník, 01.11.2011
Přečteno 430x
Tipy 18
Poslední tipující: Emily Říhová, E.T.Jane, Maryje..., hatlapatla, Kars, strašidýlko-střapatý, labuť, WAYWARD, Květka Š., Romana Šamanka Ladyloba
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

klovej a křič....zloba musí pryč

ST.

12.11.2011 08:24:47 | Maryje...

líbí

St. Pěkná. :-)

10.11.2011 06:44:20 | hatlapatla

líbí

Navenek jsi pokorná a skleslá,
uvnitř však hrdost a veselost,
když verše tyto jsi nám nesla

02.11.2011 12:56:17 | Kars

líbí

moc se mi líbí

01.11.2011 20:01:30 | Romana Šamanka Ladyloba

líbí

Pěkný..ST.

01.11.2011 19:25:58 | Květka Š.

líbí

Nevím, zda dobře pochopila jsem,
že tvoje city musí takto ven.
Někdy až do bezvědomí,
zpytujeme své svědomí...
Moc hezky popsané**

01.11.2011 18:04:43 | E.T.Jane

líbí

Jo, Super vyjádřený pocit, ST!

01.11.2011 16:53:15 | labuť

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel