Stmívá se za okny

Stmívá se za okny,

tatam je slunce zář,

zbývám tu jen já a moje sny

a v nich tvá zamlžená tvář.

 

Chybíš mi víc než můžu říct

a tma i do mých očí se vkrádá

což jsem ti mohla snad dát víc

než že měla jsem tě ráda?

 

Teď jenom prázdnota mne obestírá

a slepě kolem hledím,

i rozhraní noci a dne se stírá,

já tu jen sama sedím.

 

Snad jednou najdeš cestu zpět

k té, která tu tak strádá,

a znovu projasní se svět.

ANO, STÁLE TĚ MÁM RÁDA !!!