Minulost

Ty vločky večerní

tají na kolejích

živeny nadějí

a touhou zesnulých

zas vstát, zas ucítit

večery nedělní

kdy naposled zřeli

to světlo hřející

co srdce probouzí

teď tiše odchází

a cestou zamrazí

nás krutá myšlenka

že naši nejbližší

se navždy vytratí

a zbude prázdnota

co světlo pohltí...