Na strašidla nevěřím

Jdu tam

ani nedutám

Směrem

který tuším jen

Šerem

co se rozmáhá

a mění se v tmu znenáhla

Ticho

z šelestů složené

jitří moji fantazii

což mě k tomu zdání žene

že v tomhle lese běsy žijí

Bráním se

a rytmus mám

tím svojí mysl zaměstnám

Ale stejně!

 V koutě sedí strach

ten rozhlíží se po stranách

a má tři dcery-obavy

ty rády by mě dostaly.