Stojím na vrcholku skály
nad obzorem
mezi mraky
pozoruju
kdesi v dáli
ohně šlehající draky
Protkávají sněžné svahy
rudě zbarvenými stromy
mezi nimi
ztrácejí se
malinkaté domy
Majestátnost jejich těla
probouzí v nás úctu
Nocí bdělou
pod hvězdami
porušují
touhou smělou
zákon lásky půstu
Žhavým dechem zahřívají
mrazem zkřehlé tváře
vlastním teplem
rozplývají
do měsíční záře...