Večerní punčoví králové

svět na dvě strany

rozkrojíme

 

jeden večer

ten druhý

můj i tvůj

-nikdy náš

 

slunečnicová semínka křoupají mezi zuby

a jedno se ti nalepilo na spodní ret

tak dlouho

dlouho přemýšlím

jestli jej smím oddělat

protože

dotknu-li se

zboří se ten rozkrojený svět

 

tak jdu domů

 

po ulici se líně válí mlha

a punčoví králové

se svou opičí chotí

 

dávám bacha

na podpatky co se boří do tmy

abych nepadla k zemi

-zůstal jsi-

nikdo by mě už nezvedl

 

dveře trochu zavrzají

 

stále myslí

že jsem šťastná

je tak šťastnější

-uvařil čaj a

máslový sušenky.

.

poroučí se podzim

a listí mizí

.

kamínky do oken

mi zůstaň dlužen

já budu pít

zázvorový čaj

se svým mužem