FURTSEMTAJBL
Říkala jsi že hned napoprvé se to nehodí že ho máš ráda a taky ses u toho tak neurčitě tvářila když jsem říkal nechceš nebo nemůžeš pak jsi přišla den utekl jako celý život předtím než jsem tě poznal kdy jsem snil o něčem velkolepém víš věděl jsem že někde musíš být že existuješ ten čas nastal teď už mě nebaví takové to laškování do budoucna které buď bude nebo ne je jen zábavnou kratochvílí pro dlouhé zimní večery třeba i v létě a člověk se loučí snadno i když někdy mu to trvá déle než si zvykne přesune do vzpomínek bylo a nosí to v sobě tajně celý život který máš před sebou přiznám se chtěl bych ho znát ani nevím proč toužím být pořád v tobě ale to bych nezvládl musíš mít prostor pro vlastní intimitu já zas někdy do práce z práce za tebou průvodní jev zamilovanosti který k tomu patří nestydím se za to neb to je to co může přerůst v lásku dvou a jeden nikdy neví jak dlouho zůstane společná věkem kdy už nejdete k sobě ale spolu stejným směrem dávno nabažení zrozením a nepoznané je poznáno do všech zákoutí kterés chtěla vyslovit nebo slyšet a já ti říkám zkusme to protože oči jsou jen pro hlupáky bez citů vidíš tu holku je krásná no a co nic má co vždycky chtěla fešáka metr devadesát modré oči bavorák za chvíli dojezdí zbudou oči pro pláč a nasranost v inzerátu zachovalá blondýna s dítětem hledá zaopatřeného nad 190 a bude čekat jaký bude mít vůz rád jezdím tramvají
jsou tam lidé a mladé holky které ještě hledají koho pustí sednout mají
šanci být šťastné protože úcta k věku patří lásce která příjde nebo hloupou větou odejde ne není o slovech je o naději společného často vyžadující
mlčení všech zúčastněných na přeměně individuálních osobností v nějakou hmotu protékající mezi prsty vpíjející se žárem do vrásek a v očích zanechá jiskru pro pohled na druhou stranu ale to už je o něčem jiném ty jsi už dlouho nic neřekla to je dobře protože ruka mlčením říká víc než jsem si ve své dlani dokázal představit víš to chvějivé teplo umožňující vnímat ženu která mění svou vůni kterou nekoupím je jen pro toho komu ji chceš dát a moc na rozdávání nemáš pro svoji cennost slz které stékají do výstřihu a ty se nestydíš protože nejsou smutkem ale bolavou radostí z toho že ses dotkla něčeho co se vrací zpátky k tobě do míst nemajících nic společného s bodem gé jen snad to podivnéšimrání někde kde je místo pro dva ty víš že je to on který tě cítí nepouští tvou ruku takové zvíře se dá milovat krásko stačí vytrhnout pár listů z kalendáře podívat se kolik zbývá a i kdyby čert nechtěl prorvat se časem a potom říct vnímáš mě … "ano one"
Přečteno 457x
Tipy 24
Poslední tipující: PIPSQUEAK, Liška76, Pett, E.T.Jane, Maryje..., Ráchel, páááááááá, Mario de Janiero, Mbonita, zenge, ...
Komentáře (20)
Komentujících (11)