sdíleno...

probudil jsem se po půlnoci
nějaká neznámá síla
mne popadla
vystrčila ven
a já za malou chvíli zjistil
proč je cigareta pozdě v noci
tak nezvykle chutná…

potichu jsem si k tomu basoval
jednu skladbu
od neznámého hudebníka
aniž bych si všiml
že se jedna z hvězd přibližuje
až se přede mnou zjevila dívka…

jemně jsem sebou cuknul
takže jsem nejspíš chvíli vypadal
jako robot z vědeckofantastické povídky
který obdržel před střelbou
protichůdné příkazy…

postřehl jsem
jak se jí v očích zablesklo úlevou
víte já čekala nějakého zvrhlíka
a zatím vidím chlapíka v plnovousu
papučích a noční košili
s ruksakem plným budíků...

promiňte
že jsem se hned nepředstavila
jsem Ciacona…


chtěla bych se zeptat
přemýšlel jste někdy nad tím
proč je obloha v noci tmavá?

No teď si asi myslíte
že bych vám odpověděl
jako každý otázkou
copak jste si nevšimla
že na konci dne slunko zapadá?

jenže mne nenachytáte
temnota nočního nebe
nemá se sluncem nic společného
klíčem k porozumění je to
že se vesmír rozpíná
následkem toho
je veliký a starý
tmavý a studený
/vskočila mi do řeči
něco jako vy že?
tím mne ale nezastavila/
co se napohled jeví
jako místo k životu nepříznivé
ale ve skutečnosti
jsou jeho vlastnosti
pro naši existenci podstatné…

co to tedy znamená?
že ve vesmíru kde žijeme
prostě není tolik energie
aby noční obloha svítila…

před 13 miliardami let
sice obloha byla jasná
ale v takovém prostředí
nic neexistovalo
natož někdo jako my
dva lidé kteří by o tom mluvili…

zvláštní obrazce
na noční obloze
povzbuzují odedávna představivost
cykly proměn měsíce a slunce
dávají řád času
a postavení hvězd
ponoukají důvěru
ve spolehlivost reality…

těší mne že jsme součástí
něčeho tak neuvěřitelně úžasného
než si vůbec dokážeme představit
takže bychom občas měli
vyjít v noci ven
zvednout hlavu
a podívat se na to všechno
abychom neztratili své místo...


vzal jsem ji za ruku
ona zaklonila lehce hlavu
a hvězdné nebe
nám k tomu právě tak akorát svítilo…