PROMIŇ a pár...

PROMIŇ a pár /planých/ slov obhajoby na omluvu
Markéta Poledníková
*
Jsem křehká jako porcelán,
Co hned se roztříští,
Mám holá záda – pro pár ran.
Tu herec sedící v hledišti
Nebo snad partyzán, toužící po klidu v duši,
do boje zas a znova hnán,
srdce jež nostalgicky buší,
ten tlukot – bum a bum,
ze spaní mě ruší,
když oddávám se dětským snům,
Když ony tajně mou přítomnost tuší,
Když jsem křehká,
Jsem malá,
Jsem pořád jenom dítě,
Ve své jednoduchosti nedokonalá,
Pláč i smích můj urazí tě.
Bodám tě slovy, bodám tě činy,
Cítím tu bolest,
Já jsem ta zlá – ty nejsi jiný…
…
…Tak už mi, prosím, neubližuj,
nezlob se na mě,
vím, nejde to snadně.