Fotky na zdi

Zdálo se mi - někdo tu byl…
Srdce sevřela úzkost
A oči zalité štěstím.
Vešel jsi do dveří.
Přelud?

Jasně jsem slyšela tvůj hlas.
Říkal: jen ještě spinkej.
A já zase zavřela oči,
Spokojená a šťastná.
Ale přeludy nemluví…
Sen?

Cítila jsem tvou ruku,
Dotkla se mých rtů.
A já jasně poznala tu vůni,
Ty dobře známé mozoly…
„To přece nemůže být sen.“
Ty?

Mé srdce chtělo puknout štěstím,
Mé rty toužily po Tvém polibku,
Mé oči hořely touhou tě spatřit.

A pak…

Jen fotky na zdi.