Osudová /tadadadá-tadadadá/

nemám chuť

popíjet

barevný hořkosti

který jdouc

ze tvých rtů

pálí až

na kosti

 

sadíš mě

do řádků

zalíváš spoře

úsměvy ob stránku

úšklebků

moře

 

cucháš mi

vlasy

a za krkem mrazíš

pocitem

sladkým

mi trn

v patu vrazíš

 

co ještě, živote?

copak mi dáš?

detaily

minuty

masky mé znáš

 

koveš mne z oceli

za to ti dík

rány se zacelí

-

zbytek je zvyk.