Když ticho voní zpěvem

Když ticho voní zpěvem

A pití starým dřevem

A na dně rozpouští se chvíle

V nasáklý samotě na výlet

Se chystám

 

Mám strach

Že někde na půl cesty k spánku

Zapomenu slova

Teď mi přijdou samozřejmý

Ale bůh ví, kdy vyjde mi to znova

 

Nic nikdy není stejný

A těžko vracet a vůbec nelitovat

Srovnat ber anebo dej mi

A pokušení si schovat

Mám pořád

 

Když ticho zalyká se řevem

V objetí smrti hebkých stehen

Ten, co se nikdy neohlížel

Neviděl svoje smírčí kříže …

 

Pokaždý doufám,

že jsou    TAM   ? !