Má jediná

Mám dvě oči, které mlčí.
Mám jedny rty, které propadly smutku.
Mám dvě ruce, které klesly pod tíhou světa.
Mám jedno srdce, které křičí lásku k tobě.

Srdce stále čeká, stále žádá.
Však nic nedostane.
Je jen druhým v pořadí.

Láska k tobě mi dala křídla.
Ty však jen z vosku byla, u slunce se roztavila.
Já k zemi padám, už se všeho vzdávám.
Dopadám a vím, že jsem stále tím druhým.

Nemohu ti dát víc než sebe.
Vím je to málo, však láska i v samotě přetrvá.
Jdi s ním a přeji, buďte šťastni.

Odejdi s ním, v západ slunce, ruku v ruce.
Mne ponechte osudu, naše cesty spojil, ale rozvést se musely.
Zavřu se opět do pokoje samoty.
Snad už nikdo nezabouchá na jeho dveře.