Vzpomínání

Kůň ve stáji tiše ržál,
jakoby se zítřka bál.
na obzoru oheň plál,
jak tam vítr v horách vál.

A já v šumu lesa zase slyšela tvůj hlas
hledím na nebesa, co jen zbylo z nás?

Řeka jenž i v noci bděla,
svěřit tajemství mi chtěla
o tom co vkol uviděla,
když tmou svoji píseň pěla.

Noc prosycená úvahami,
kdy ztracené se vrátí zpět,
vše co se stalo za horami,
tma mi chtěla vyprávět.

Já cítila tou krajinou
TO něco, jenž mi říkalo,
že vzpomínky nehynou.
A žluté listí zemi skrývalo…