Snad časem se vrátíš

Tikáš, pomalu tikáš

vteřiny tečou

když dál mi unikáš

tečou, vteřiny tečou

bolestnou touhou

tak ráda se svlíkáš

z kůže

nevím jak můžeš

být tak uzavřená

nikdo nepomůže

sama, musíš mít sama

ten pocit

že vnímáš jak rozkvétá růže

nebo bude to tebou

bezmocně pláčeš

a bezbranně vzlykáš

tikám, moc rychle tikám

dál to už nezvládnu

za pravdu pykám

míří na nás

když šíří

že nechceme tikat

odnikud nikam

ztrácet, nechci dál ztrácet

naději, pak vzdát se

a odejít s pláčem

a proměnit zrádce

který se v té válce

stal časovým hráčem

na dobrého rádce

když přes krizi skáčem

objevíme háček

pověšený v našem

snu dopravních značek

pak popravčí četa

se tě u zdi zeptá

zda jsi zimním spáčem

co nikdy se neptá

jak začíná věta

a s velkým boháčem

jde tajemná sekta

v níž čas je tím rváčem

bez hranic

hraničí

svět samic

dál ničí

pár tradic

a křičí jen na ně

že syčící zbraně

čas, ničím nezraněn

odstraní z tvé dlaně

do které mazaně

vepsal vyšší daně

koukajíc na ně i DPH praská

však na druhé straně je bezbřehá láska

leží, na kolejích leží

dál umírá žalem

a vteřiny běží

budeme zticha

učme ji dýchat

snad přežije

nemělo by se pospíchat

až rány se zhojí

naše osudy spojí

kdo nepočká

strašně se návratů bojí

zkus tomu předejít

nech láskou se obejít

a to ikdyž toužíš

se nadobro rozejít

jiskra zas přijde

a snad nám to vyjde

vždyť dobře víš

že čekat na tebe

mi jde

stále čas krátíš

alespoň mi napiš

nezbývá než doufat

že jednou se vrátíš