.
S náladou rozluštěných vín
rozlitých pod peřinou
na zádech dekor
co máš ráda
tak hluboko
padám
až pod tvá ňadra
a ze sněžných hvězd
chodí mi dopisy
o tvé touze
malované
jazykovými podpisy
z Donatellova domu
buší slunce
do květin
celou cestu
až do tváří
polobohů
jako smyčce
jsou tvé vlasy
hrají tak hebce
svítivě
šeptají
laskajícími hlasy
předoucí
se údolím tvé šíje
všude hoří fantazie
za délkou paží
co obepnou celý vesmír
celého mne
od nebe se odrážím
a vracím se
do tvé duše
dojemné..
.