Rok poté...
Rok poté...
Vzpomínám,
snad není to trestné.
V očích se mi vzpomínka leskne.
Teď už jen to hezké zbylo,
na to, co bylo, se zapomnělo.
Všechny ty křivdy,
důvod, pro který jsme spolu nemohli jít dál.
Rok odloučení všechno rozevlál.
Přesto já vzpomínám.
Konkrétně na nic
a přesto loudím hezké okamžiky.
V hlavě jen vzpomínky,
už žádné otazníky.
Co bylo řečeno,
ať rozmělní čas,
tenkrát ty chyby byly jen v nás.
snad není to trestné.
V očích se mi vzpomínka leskne.
Teď už jen to hezké zbylo,
na to, co bylo, se zapomnělo.
Všechny ty křivdy,
důvod, pro který jsme spolu nemohli jít dál.
Rok odloučení všechno rozevlál.
Přesto já vzpomínám.
Konkrétně na nic
a přesto loudím hezké okamžiky.
V hlavě jen vzpomínky,
už žádné otazníky.
Co bylo řečeno,
ať rozmělní čas,
tenkrát ty chyby byly jen v nás.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Když něco hezkého skončí-je nám to líto a vzpomínáme. Ale buďme rádi,že to vůbec bylo a kousek pěkného života se nám dostalo.
19.12.2006 16:11:00 | s.e.n
Máš dobrou sebereflexi v nicku, líbí se mi, že povídání o Tobě není v jedné obecné větě... :-)
Vzpomínky čas omete od našich chyb a špatných chvil, a to je dobře... Vzpomínej, ale hlavně žij... teď... tady... se současnými lidmi ;-)
19.12.2006 13:23:00 | Levandule